O Chodském psu
Chodský pes je středné velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, která ho činí otužilým a odolným vůči povětrnostním vlivům. Vyniká harmonickou stavbou těla. Všechny tělesné partie jsou sladěny tak, že jako celek působí kompaktně a ladně. Charakteristické pro plemeno je postavení a nesení krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a dále bohatost dlouhé srsti. Jeho pohyb je lehký a volný. Vyznačuje se temperamentní povahou bez známek nervozity. Je přítulný ke členům rodiny, zejména k dětem.Vůči cizím osobám je zdrženlivý, avšak při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný. Je výborným hlídacím, ochranným a doprovodným psem, který je schopen náročného výcviku. Je obdařen vynikajícím nosem, čichové práce zvládá s lehkostí a temperamentem. Díky ideální střední velikosti a dobré ovladatelnosti lze chodského psa využít ve slepeckém výcviku. Navíc pro výborné čichové schopnosti muže být s úspěchem nasazen při záchranářských akcích a při vyhledávání osob v lavinách. Projevuje rovněž vlohy pro střežení stád a práci v zápřahu.
Z historie
Historie chodského psa sahá až zejména do 13. století, kdy na Šumavě v oblastech nejdůležitější cesty, vedoucí od Domažlic do Němec, střežili od nepaměti Chodové. Není třeba zdůrazňovat, že psi, kteří je vždy věrně doprovázeli museli být tvrdí, houževnatí, vysoce odolní. Vzhledem k tehdejší době nebylo povinností těchto psů jen pomáhat střežit a bránit dříve bavorsko-české pohraničí, ale byli rovněž využíváni k pastevectví, museli být schopní ve stopování při nezbytném lovu zvěře.
Jistě i každý školák zná kresby Mikoláše Alše, které doplnily román Aloise Jiráska "Psohlavci". Zejména tolik známá kresba, symbolika, vystihující Choda střežícího pozorně okolí, který má na sobě dlouhý plášť, chodský širák, v rukou čakan a majestát a u nohou sedící soustředěný pes. Rovněž symbolika psa na znaku pohraniční stráže, na titulní straně "Psohlavců" kresba M. Alše, znak skautské lilie - zde všude je znázorněna hlava ovčáckého psa s krátkým vztyčeným uchem a delší srstí, která je znázorněna především na krku a hrudi.
O chodském psu psal již Jindřich Šimon Baar ve svých vzpomínkách na slavnou historii svého rodného Chodska. Velmi autenticky psal, že toto velmi typově vyrovnané a houževnaté plemeno bylo údajně nejvíce rozšířeno v okolí vesnice Klenčí, což pokládáme za poslední dochovanou informaci.
Toto historicky doložené plemeno upadlo téměř v zapomnění, stejně tak jako další plemena, v poválečném období. Pouze několik nadšenců se pokusilo sestavit okolo roku 1948 návrh k uznání chodského psa Mezinárodní kynologickou federací - FCI. Z dochovaných ústních informací vyplynulo, že nebyli zcela jednotni v názorech ohledně některých základních standardních znaků. Bohužel se nepodařilo o tomto připravovaném návrhu nic bližšího zjistit a to ani z bývalého Ústředního klubu ovčáků se sídlem v Brně.
Zdraví a péče
CHP je pes přirozeného vzhledu, nešlechtěný k žádným extrémním tělesným znakům - ztěžujícím běžný život.
Chodský pes je odolný, houževnatý, nevadí mu u nás běžné zimy, spíše hůře snáší extrémně teplé počasí. Pak je skutečně nutností poskytnout mu stín a možnost ochlazení.
Cílem chovatelského klubu je, aby populace plemene dělala svým majitelům společnost dlouhá léta, za co nejlepšího zdraví. Základním požadavkem na zájemce o chov je dodržování základní chovatelské etiky, tedy aby chov byl veden pouze na zdravých jedincích a také v přiměřené výživné kondici. Povinně se pro chovnost monitoruje a selektuje DKK. To je však bráno jako základní minimum a je vítáno každé další zdravotní vyšetření.
Pracovní využití
Velikost, hmotnost a celkově vyvážené tělesné proporce. A k tomu typické povahové vlastnosti a snadná motivace a chuť do jakékoliv činnosti, kterou chce majitel se svým psem dělat. Chodský pes je tak velmi všestranný a vhodný k mnoha výcvikovým a sportovním disciplínám - od všestranného výcviku k novým kynologickým sportům. Pro zkušené i začínající kynology. Chodský pes je skvělým rodinným psem, společníkem pro dlouhé procházky a temperamentním a spolehlivým hlídačem.
Povaha
Chodský pes má živý temperament, rychlé reakce, je obratný, ale není zbrklý. Svůj temperament, ne agresivitu, nejlépe využije jako hlídač. Má vrozenou lásku k lidem, je přátelský, velmi kontaktní, a díky tomu i lehce ovladatelný. Nadšeně vítá většinu nabídnutých aktivit. Stejně však dokáže přejít z aktivity do klidu a ochotně bude ležet např.v restauraci pod stolem.
Hlavně když může být se svým člověkem!
Vyžaduje klidný přístup v období do ukončení puberty, protože patří k citlivějším plemenům. Tak z něj vyroste naprosto vyrovnaný a sebevědomý jedinec. Chybí mu tvrdost a není bezdůvodně agresivní. Nejen, že se ve valné většině případů dobře snáší s dalšími psy, ale neposkytnutí alespoň občasné možnosti kontaktu s nimi, jej velmi ochuzuje.
K dalším domácím zvířatům, pokud mezi nimi vyrůstá se chová přátelsky.
Velmi snadno se u CHP formou hry probouzí zájem o aportování. Má dobře vyvinutý kořistnický pud. Hračka je pak u mnoha jedinců lepší motivace použitelná při výchově a výcviku, než pamlsek.
Základem výchovy je u chodského psa hra, důslednost a pochvala. V žádném případě k jeho výchově ani výcviku nepatří tvrdost, dril, ani jednotvárnost.
Chodský pes má však také svoji osobnost a je bystrý a inteligentní a tak i když ví, že něco je zakázané (nežádoucí), obvykle to bez problémů dodržuje pokud ,,je na očích''. Pokud jej však majitel nemá na očích, může pro zábavu zákazy překračovat, což někdy vyžaduje od majitele vynalézavost.
Chodský pes je houževnatý, odolný i vůči nepřízni počasí. Celoroční pobyt venku mu přímo svědčí. Chlad snáší výborně. Ve slunném létě však je však nutné poskytnout mu stín.
Pokud však majitelům nevadí jeho dlouhá srst, může s nimi žít i v bytě. Ideálně ale v chladnější místnosti. A bude tam žít velmi rád, protože nejraději je, když může být ke svým majitelům co nejblíže. A tak i pokud žije na zahradě u rodinného domu, bude ve chvílích klidu vyhledávat místo, kde se cítí nejblíže ke své rodině a kde má o ní největší přehled. Špatné umístění boudy z tohoto hlediska může způsobit, že bude bouda nevyužitá, protože choďák bude raději ležet na holém betonu u francouzského okna, za nímž se jeho majitelé pohybují nejčastěji, nebo u vchodových dveří.
Chodský pes má rád svou rodinu hezky pohromadě. Také na vycházkách má sklon shánět ji dohromady. Je skvělým a spolehlivým parťákem i velmi malých dětí.
Díky své povaze je vhodný i jako první pes pro začínající kynology, i z řad teenagerů. Opravdu výborný rodinný pes, který využije svůj temperament při hlídání svěřeného teritoria, ale pokud si majitel přivede návštěvu, bude si užívat hlazení a bude i návštěvě s viditelnou radostí aportovat balonky a když se již návštěva bude chtít zabývat něčím jiným, lehne si a bude spokojený, že má možnost být uprostřed dění.
Vyjmenované povahové vlastnosti ve spojitosti s velikostí, hmotností, celkovou vyvážeností tělesných proporcí a ve spojení s chutí do jakékoliv aktivní činnosti, vynikajícími čichovými schopnostmi jsou hlavním důvodem toho, že chodský pes je velmi všestranný a vhodný k mnoha výcvikovým a sportovním disciplínám - od všestranného výcviku k různým alternativním kynologickým sportům.
